Příklad ze života

Bylo to na jaře v roce 2007. Po své první vraždě, kterou jsem totálně podělal!!! jsem šel na koncert kapely 100 zvířat a byla tam shodou okolností i přítelkynina kamarádka, která hrála taky. Dali jsme se do řeči a já jsem jí neprozíravě sdělil, koho mám a jak jsem tu vraždu zmrvil.

(Ono v té době bylo již těch neúspěchů asi pět, vraždil jsem svou první oběť přes měsíc).

Ona se podívala na fotku a řekla: "Hele tahle holka se motala převčírem u mě před přednáškovou!"

Shodou okolností se mi po několika dnech vražda povedla a na kartáčku se oběvil první zářez (nožem z menzi:-) ). Jenže teď se mi mozek rozjel na plné obrátky. Došlo mi - večer bude na internetu, že je má oběť mrtvá. A protože kamarádka ví, že jsem jí tedy musel vyřadit já, bude si na mě dávat pozor!

To jsem nemohl dopustit. Ještě ten den jsem jí volal, jestli bych se za ní nemohl zastavit a něco s ní probrat a nad kávou jsem ji vyřadil ze hry. Možná si řeknete nečestné a nesportovní, ale tak to bohužel muselo být, jinak bych jí lovil ještě dneska (a jelikož se přestěhovala do Budějovic, byla by to štreka:-) ).

Z toho plyne poučení - nechávejte si pro sebe maximum informací a naopak tahejte ze spoluhráčů maximum informací. Nikdo z hráčů se na vás nebude zlobit, když mu dáte falešné informace. Nakonec cílem je se hlavně bavit a člověk se nebaví, když se cítí jako blb, že vyžvejk své oběti - mám tě HAHA!

Tohle byl příklad ze života. Doufám že vás namotivuje a hlavně vám poradí jak hrát. Když mi ještě něco napadne zas to sem dám.